STUDÉNKA | |
|
|
Město Studénka, dnes nejmladší město okresu Nový Jičín, vzniklo v roce 1959 spojením obcí Butovice a Studénka. V roce 1975 byla k městu připojena i obec Nová Horka. Město leží 25 km severovýchodně od Nového Jičína v rovinaté oblasti se zbytky lužních lesů, obklopeno loukami a rybníky. Katastrem obce protéká řeka Odra s přirozenými meandry a tvoří krásné přírodní okolí s jedinečnou flórou a faunou.
Dosažitelnost
Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.
- Autobusová doprava :
Městem projíždí 10 příměstských autobusových linek směr Bílovec, Kopřivnice, Nový Jičín, Ostrava a také jedna linka MHD.
- Železniční doprava :
Studénka je rovněž důležitým dopravním uzlem na železniční trati Bohumín – Přerov.
Historie města
První písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412), ale ves existovala patrně již dříve. Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech 1467 – 1569 patřila Studénka pánům z Fulštejna, později Pražmům z Bílkova, kteří ji připojili ke svému rozsáhlému bíloveckému panství. Za svou účast v protihabsburském odboji počátkem 17. století zaplatili Pražmové ztrátou majetku, a tak byla po porážce českého stavovského povstání na Bílé hoře prodána Studénka jako konfiskát královskou komorou v roce 1634 Václavovi z Vrbna, který ves s tvrzí připojil ke svému fulneckému panství, i když byla Studénka zapsána v opavských zemských deskách jako samostatný rytířský statek. V 18. století koupili Studénku Gottfried Emanuel a Jan Václav z Mönnichu a v 19. století připadla odkazem hraběnce Marii Blücher von Wahlstatt. Blücherové z Wahlstattu připojili Studénku ke svému statku v Bravanticích. Od roku 1850 patřila obec Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k soudnímu a politickému okresu Bílovec a konečně od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín.
Butovice byly do konce roku 1958 samostatnou obcí, dnes jsou místní částí města Studénky. Ves se poprvé připomíná v roce 1324 jako Bothenwald a původně patřila asi k Opavsku a fulneckému panství.
Nová Horka, která je dnes místní částí města Studénky se poprvé připomíná již roku 1374 - 5 jako Neuhibl (Newhubel). Obec byla nejprve lénem olomouckého biskupství a později patřila ke štramberskému panství pánů z Kravař. Největšího rozkvětu dosáhla za posledních majitelů, hrabat Vetterů z Lilie, kteří si v Nové Horce postavili zámek, kde bydleli až do roku 1949.
Památky
Mezi chráněné kulturní památky ve Studénce patří v první řadě budovy Starého a Nového zámku. Nový zámek i se zámeckým parkem vznikl v letech 1860 až 1863 a je v současnosti využíván ke kulturním a komerčním účelům. Nachází se zde např. stylová obřadní síň, již zmiňované Vagonářské muzeum, knihovna a fotoateliér. K dalším kulturním památkám ve Studénce patří církevní památky a kostely. V Butovicích je to barokní kostel Všech svatých, který je chráněnou památkou s cennými oltářními obrazy malíře J. G. Frommela z let 1788 – 1789, ve Studénce pak kostel sv. Bartoloměje přestavěný v novobarokním stylu. Z dalších památek jmenujme např. zámek v Nové Horce, kaple sv. Anny, kamenný kříž, zámecká brána.
Kultura
K aktivnímu využívání volného času ve městě přispívají četné kulturní a společenské akce. K jejich zajišťování město zřídilo příspěvkovou organizaci Městské kulturní středisko Studénka, které spravuje dvě knihovny, Vagonářské muzeum a zabezpečuje natáčení reportáží pro kabelovou televizi. Raritou Studénky je jistě tamburašský soubor Brač Richarda Gelnara s více jak devadesátiletou tradicí. K největším úspěchům souboru patří 2. místo na festivalu tamburašské hudby v chorvatském Osjeku (1998), které obsadil v konkurenci 35 souborů z celé Evropy.
Sport, příroda
Dobré podmínky pro sportovní vyžití občanů města nabízí areál letního a zimního stadionu, sportovní centrum s bazénem, saunou, perličkovou lázní, bowlingem a soláriem, v horkých letních dnech pak městské koupaliště. Především dětem a mládeži slouží dráha BMX. Ve městě se také nachází tenisové kurty, jezdecký areál, fitness centrum a další.
Milovníky přírody zaujme kouzlo krajiny Poodří připomínající anglický park, který je protkán četnými turistickými a cyklistickými stezkami. Nejcennější lokality Poodří zpřístupňuje veřejnosti naučná stezka Kotvice, jejíž úvodní zastavení vítají návštěvníky u Pasečného mostu ve Studénce a u mlýna v Nové Horce. V roce 1970 byla v blízkosti Studénky, mezi Novou Horkou a Albrechtičkami, zřízena přírodní rezervace „Kotvice“ chránící rybník s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Významné osobnosti
Ze Studénky pocházel a jejím nejslavnějším rodákem byl pražský arcibiskup a kardinál František Tomášek. Člověk, jehož uznával celý český národ i nejvýznamnější zahraniční osobnosti, se narodil 30. června 1899 ve Studénce. V roce 1990 byl jmenován čestným občanem Studénky. V roce 1993 byla na škole, kde se narodil, odhalena pamětní deska. Zemřel 4. 8. 1992 v Praze.
Nejslavnějším butovickým rodákem je pravděpodobně Matyáš Reinscher, jeden z projektantů a stavitelů Vítkovických železáren, učitel na vídeňské polytechnice, stavitel železáren v Rakousku, železniční projektant a konečně spolu s několika jinými českými inženýry zakladatel železniční dopravy v Rusku. Narodil se v Butovicích v domě č. 126.
Jan Böhm – nezapomenutelný vlastenecký kněz, hrabyňský farář, připomínaný básníkem Petrem Bezručem se narodil 15. srpna 1824 ve Studénce. Jeho zásluhou byl v poutním místě – Hrabyni vystavěn nový chrám. Zasadil se také o vybudování nového kostela ve Studénce.
Ubytování a stravování
Návštěvníci a občané Studénky zde mohou vybírat z velkého množství restaurací, kaváren a hospůdek, ubytování nabízí Sportovní centrum Studénka (556 402 575) a hotel „Vagónka“ (556 402 832).
Zdroj informací: Město studénka
Datum poslední aktualizace článku: 26.02.2009 |
|
|
|
3,1 km | | |
Města a obce 3,3 km ALBRECHTIČKY 4,1 km VELKÉ ALBRECHTICE 4,4 km BÍLOV 5,1 km BARTOŠOVICE 5,2 km BRAVANTICE 5,4 km BÍLOVEC 6,2 km MOŠNOV 6,9 km JISTEBNÍK 9,5 km BÍTOV 9,7 km KLIMKOVICE 9,7 km STARÁ VES NAD ONDŘEJNICÍ
|
| | | | | | | |
|