Město Horní Benešov leží v nadmořské výšce 520 - 600 metrů, 13 km JV od Bruntálu a 20,5 km od Opavy. Město svým uspořádáním domků po stranách kopců připomíná "Betlém". Leží ve zvlněné krajině východních výběžků Nízkého Jeseníku, východně od výrazného severojižního hřbetu táhnoucího se od Zátoru k Leskovci nad Moravicí a oddělujícího Bruntálsko v povodí Černého potoka a Krnovsko v povodí Opavy od Benešovska. Město zaujímá náhorní polohu mezi kopcem Benešovem (585 m n.m., SV) a Stražiskem (605 m n.m., JZ).
Správní území města má výměru 2 040 ha. Katastrálně patří pod město obec Luhy.
Dosažitelnost- Silniční spojení.
- Autobusové spojení.
Historie města
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov, aby se tak odlišil Benešov u Prahy. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. - Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schwarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství. Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně. Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola. Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 - 1992.
V okolí Horního Benešova se nacházejí povrchové stopy dolování stříbra a zbytky vojenského opevnění z třicetileté či sedmileté války.
Městem byl Horní Benešov určen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny dne 5.října 1998. V roce 2000 byla uzavřena partnerská smlouva v rámci Euroregionu Silesia mezi městem Horní Benešov a městem Pszów.
Památky, zajímavosti
Významné pamětihodnosti města jsou lípa u kostela vysazena roku 1524 při stavbě prvního kamenného kostela, vojenské opevnění tzv. "Lichnovské šance", barokní farní kostel sv. Kateřiny, socha sv. Jana Nepomuckého u kostela, budova fary ze 17. století, hřbitovní kaple P. Marie z roku 1893 a městské domy a budovy s historizujícími fasádami.
Zajímavosti města: první vlak přijel do Horního Benešova 29.6.1892 a poslední odjel 5.4.1970. Nejstaršími ulicemi ve městě jsou Staroměstská, Kamenná, Strmá, nejdelší ulicí pak ulice Svobody, která měří 464 m. Ve městě se vyráběl likér z bylin "Horský duch", který byl nejméně tak kvalitní jako dodnes vyráběný Praděd.
Kultura
Ve městě funguje kino Jas
Sport, turistika
Fotbalové hřiště, zimní stadion a tělocvična.
Ubytování
Přímo ve městě je možnost se ubytovat, Služby Města Horní Benešov s.r.o. (554 748 341), Střední škola řemesel (554 748 040).
Stravování
Konečná u Koťase (604 917 130), Motorest Kukačka (554 748 489), Na Kavárně, Ostrá Hůrka (554 748 277), Pivnice - Herna (554 254 604), Společenský dům (554 719 060), Tipsport - Bar (554 748 098).
Město je členem : mikroregionu –
Sdružení obcí Slezská Harta